Třezalka

14. února 2006 v 23:50 |  Pro mé kamarády a přátele

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Čeleď: třezalkovité (Hypericaceae)
Lidové názvy: krevníček, svatojanská bylina, bylina sv. Jana, prostřelenec, čarovník
Popis: Třezalka je vytrvalá, 30 až 60 cm vysoká bylina s větveným plazivým oddenkem, z něhož vyrůstají četné přímé a tuhé lodyhy se vstřícnými listy. Lodyhy jsou na průřezu oblé a mají pouze dvě podélné úzké lišty. Nekvetoucí lodyhy jsou jednoduché a hustě olistěné, kvetoucí lodyhy jsou v horní části vidličnatě větvené. Krátce řapíkaté vrchní nebo přisedlé spodní, nanejvýš 3 cm dlouhé listy jsou protáhle vejčité až podlouhlé, s celokrajnou lysou čepelí , v níž jsou proti světlu pouhým okem dobře patrné siličné nádržky jako prosvítavé tečky a roztroušené černé tečky žlázek, obsahujících červené barvivo hypericin. Pětičetné pravidelné květy mají až 25 mm v průměru a jsou sestaveny do bohatých koncových květenství. Kališní lístky jsou kopinaté až protáhle vejčité a zlatožluté nesouměrné korunní plátky jsou černě tečkované. Velký počet nápadných tyčinek je rozdělen do tří svazků, svrchní semeník dozrává po oplození v žláznaté tobolky, které mají kromě několika podélných také četné krátké šikmé pryskyřičné nádržky, čímž se liší od příbuzných, farmaceuticky bezcenných druhů. Kvete od června do srpna.
Výskyt: Je rozšířena po celé Evropě, severní Africe, v Asii až do střední Sibiře a na Altaji, byla však zavlečena a zdomácněla i v řadě jiných oblastí. Dobře snáší sucho a je velmi hojná na slunných místech od nížin do hor. Často tvoří rozsáhlé porosty na suchých slunných stráních, na mezích, pastvinách, podél cest, na pasekách a ve světlých lesích. Setkáme se sní však i v pobřežních houštinách a na vlhkých místech.
Možnost záměny: Kromě třezalky tečkované roste u nás několik dalších, značně podobných druhů, které však mají mnohem menší siličné žlázky. Nejčastěji dochází k záměně s třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum Crantz), která je dosti hojná na vlhkých loukách a mýtinách v horských a podhorských oblastech, liší se však širšími, zpravidla vejčitými kališními lístky a na průřezu čtverhrannou lodyhou, podobně jako je tomu u třezalky čtyřkřídlé (Hypericum tetrapterum Fries).
Zajímavost: Třezalka byla od nepaměti považována za kouzelnou a léčivou bylinu, uplatňující se i v magii a při léčbě nejrůznějších chorob, počínaje ochranou před bleskem a konče náměsíčností. V malých žlázkách obsažené červené barvivo hypericin, nazývané "krev sv. Jana", má zřejmě hlavní podíl na tom, že třezalka byla opředena řadou pověr. Mléko koz či krav, které spásly větší množství třezalky se hypericinem zbarví do růžova, což ve středověku nemohlo být vyloženo jinak, než že krávy dojí krev, protože byly uhranuty. Byl to zajisté dobrý důvod k tehdy oblíbeným honům na čarodějnice.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: nezdřevnatělá kvetoucí nať (Herba hyperici)
Obsahové látky: hlavně katechinové třísloviny, flavonové glykosidy (hyperosid, rutin, kvercitrin), silice a hypericiny, fenolická červená barviva s fotosenzibilizujícím účinkem.
Sběr a sušení: V červenci a srpnu se odřezávají nebo sežínají asi 30 cm dlouhé kvetoucí olistěné vrcholky, které se váží do svazečků a suší na dobře větraném místě ve stínu, neboť na slunci droga ztrácí barvu. Teplota při umělém sušení nesmí přesáhnout 35 °C. Správně usušená droga si uchovává původní zbarvení, je téměř bez pachu a má trpce nahořklou chuť. Příměs jinak zbarvených částí snižuje kvalitu drogy.
Použití: Třezalka má mírné sedativní účinky, podporuje krevní oběh, vylučování žluči a působí protizánětlivě. Kromě dnešních indikací se v minulosti používala i při ledvinových a plicních chorobách, revmatismu, ischiasu, spáleninách, astmatu, gynekologických zánětech, hnisavých ranách, nechutenství a proti hlístům. Dnes je třezalková nať součástí čajových směsí s antisklerotickým a hypotenzívním účinkem a čajovin podporující trávení. Extrakt je součástí několika hromadně vyráběných léčivých přípravků s uklidňujícím a protizánětlivým účinkem. Zápar, připravený z polévkové lžíce drogy a 1 l vody, se používá při chorobách trávicí soustavy (nechutenství, choroby jater a žlučníku), při nervových poruchách (nespavost, dráždivost, nervová vyčerpanost, migrény, deprese, noční pomočování apod.), při zánětech močových cest, gynekologických potížích a pro zlepšení krevního oběhu. Pro své protizánětlivé a hojivé účinky se používá zevně do koupelí na hemoroidy, k obkladům na rány a ke kloktání. K léčbě popálenin, kůže spálené sluncem a zanícených ran včetně hemoroidů se používá také třezalkový olej, připravený naložením čerstvé natě do rostlinného oleje, kde se nechá vyluhovat.
Třezalka tečkovaná
Třezalka je léčivá bylina, používaná alternativní (herbální) medicínou již po staletí. Řada vědeckých studií ukazuje, že Třezalka má protivirové, baktericidní, protiplísňové a protizánětové vlastnosti. Nejaktivnějšími složkami standardizovaného výtažku z Třezalky jsou hypericin, xanthrony a flavonoidy. Hypericin a xanthrony obsahují monoaminoxidázu, která zamezuje narušení a rozpadu neurotrasmitorů. Působí blahodárně na metabolismus serotoninu, čímž příznivě ovlivňuje mozkové funkce.
Nemá žádné vedlejší účinky, které obvykle doprovázejí užívání léků
. Extrakt z Třezalky je bezpečný, účinný a efektivní prostředek pro odstranění nespavosti, nervozity a úzkostných stavů, její použití jako přírodní sedativum má dlouholetou tradici.

Třezalka je též velmi účinný prostředek pro odstranění bolestí hlavy, nastuzení, menstruálních křečí, ischiasu a zároveň posiluje imunitní systém.
V malých žlázkách třezalky je obsažené červené barvivo hypericin, nazývané krev svatého Jana. Podle pověsti totiž třezalka vznikla díky krvi, která se vsákla do země po stětí Jana Křtitele. To má zřejmě největší podíl na tom, že třezalka byla opředena řadou pověr. Třezalka byla také středem zájmu alchymistů, které fascinovala přeměna svěže zelené rostliny se zlatými květy na červený olej.
Mléko koz a krav, které spásly větší množství třezalky, se hypericinem barví do růžova, což nemohlo být ve středověku vyloženo jinak, než že dobytek dojí krev, protože byl uhranut. Byl to zajisté dobrý důvod obvinit z čarodějnictví nepohodlnou děvečku.
Lidově se třezalka nazývá mnoha různými jmény, například: krevníček, svatojánská bylina, prostřelenec, čarovník, bylina sv. Jana, bylina svatojanská, děravec, dřezalka, krevníček, krevník, křížec, křížek, střezalka, trezalka, zvonec sv. Jana, zvoneček svatojánský, koření ze svatého červeného zvonečku, krev sv. Jana, krvavník, křížek, květ sv. Jana, kvítí Panny Marie, laskavý koření, láska, milovníček, postřelené koření, postřelenec, potratnice, psotníkové koření, svatá bylina, svatojánské koření, svatojánské kvítí, třesavice, zděšenec, zvoneček, zvonečky...
Význam třezalky v květomluvě: Jsi pochlebník ... Dnes je třezalka populární především jako přírodní prostředek působící proti depresím. Například v Německu je třezalka v léčbě lehčích depresí populárnější a častěji předepisovaná lékaři než klasická antidepresiva

Léčivé účinky třezalky

Třezalka obsahuje dosud ne zcela prozkoumaný komplex látek, které příznivě ovlivňují nervovou soustavu, tlumí strach a nervozitu, s pocity marnosti -- prostě, jak je dnes moderní říkat - stres. Na rozdíl od stejně působících chemických léků (psychofarmak), neovlivňuje bdělost a není návyková. Proto již někteří výrobci dodávají třezalkový extrakt ve formě tablet nebo dražé. Přípravky z třezalky působí blahodárně i v období klimaktéria.
Třezalka se vyznačuje celkově uklidňujícím účinkem, zejména při nemocech zažívací a vyměšovací soustavy spojených se žaludečními, jaterními, žlučníkovými a ledvinovými obtížemi. Odvrací pocit strachu, příznivě ovlivňuje premenstruační syndrom, podporuje zdravý spánek, pozitivně ovlivňuje únavu, ospalost a potíže spojené s nedostatkem energie. Pomůže při nervových poruchách - chorobné úzkosti, depresi, pocitu strachu, únavě, bolestech hlavy, bušení srdce a náladovosti. Uplatňuje se také proti "zimním depresím". Extrakt působí podobným efektem jako nízké dávky antidepresiv. - jen se dosud nezná přesný mechanismus. Ovlivňuje pravděpodobně hladiny přenašečů vzruchu v mozku, především látky zvané serotonin. Z dalších účinků jsou důležité protibakteriální a protivirové účinky. Pro své protizánětlivé a hojivé účinky se používá zevně do koupelí na hemoroidy, k obkladům na rány a ke kloktání. K léčbě popálenin, kůže spálené sluncem a zanícených ran se s oblibou používá třezalkový olej nebo mast z třezalky. Výzkum naznačuje, že by se mohla uplatnit i proti oparům.
Stále větší má uplatnění třezalka v kosmetice. Z jejího oleje se vyrábějí přípravky s hojivým a regeneračním účinkem, jež se osvědčují k ošetření suché a popraskané kůže.

Možná rizika?

Pokud užíváte nějaká léčiva, buďte opatrní. Rostlinu neužívejte dlouhodobě - tedy déle než osm týdnů. Pak by mohla způsobit nespavost, bolesti hlavy, suchost v ústech a dokonce i vyvolávat živé sny. Třezalka může také působit fototoxicky - na slunci mohou vznikat zánětlivé nebo pigmentové změny na kůži. Při užívání třezalky by se měli vyhnout přímému slunci (konkrétně UV záření) zejména lidé se světlou pletí. Může vzniknout také alergie na třezalku. Rostlina zvyšuje činnost enzymů, a tak zrychluje metabolismus léčiv. Užíváte-li tedy nějaké léky, je dobré se o vhodnosti použití třezalky poradit s lékařem či s lékárníkem. Pozor na třezalku by si měli dát i pyloví alergici a lidé trpící těžší formou cukrovky.
V jaké formě se třezalka používá? Na léčbu depresí je dobrý standardizovaný extrakt v dávkách 300 mg 3x denně. Surová rostlina se používá v denní dávce 2 - 4 g. Dávky nutraceutické tvoří zhruba jednu desetinu dávek terapeutických denně. Olej užívejte při poruchách trávení. Lokálně je používána na podlitiny, odřeniny, záněty, popáleniny prvního stupně a v řadě dalších případů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama